Ohledn? možnosti nahradit p?vodní rozpojovací koleje BTTB jsem za?al uvažovat v dubnu 2004 až na základ? jedné reakce na m?j ?lánek.
Pravda, v první fázi stavby kolejišt? jsem byl rád, že to alespo? fungovalo, a nevzhledné a nemodelové p?estavníky m? moc netrápily. Ale ?erví?ek pochybností a úvah, zda by se s tím p?eci jenom n?co nedalo d?lat, už za?al nelítostn? hlodat.
1.jpg 2.jpg
 
Moje první nápady se to?ily kolem náhrady zvedacího mechanismu jakousi lyžinou z ocelového drátu, která by byla zvedána pomocí pohonu umíst?ného pod terénem. Vyrobil jsem i první pokusné vzorky, které by asi nejspíše mohly fungovat.
3.jpg
Mezitím jsem za?al p?emýšlet o po?ízení leptané stavebnici kolejové váhy, obrysnice a výkolejky s výhledem, že bych je zakomponoval do kusé koleje ve stanici. Bylo mi tedy jasné, že by to každopádn? znamenalo zásah do kolejí, a tak jsem se rozhodl, že tyto v?ci budu ?ešit sou?asn?. Zárove? jsem uvažoval o tom, zda má význam ?ešit jenom rozp?ahova?e, když by mezi kolejemi z?staly stejn? nevzhledné p?estavníky výhybek Zeuke. Bylo jasné, že to je nesmysl.
Jenomže mi tehdy ješt? v?bec nebylo jasné, co ud?lat s t?mi výhybkami. Bylo to hodn? v?cí, které bylo nutné ?ešit najednou, protože nem?lo smysl d?lat v?ci nap?l. Vzhledem k jiným problém?m s kolejišt?m jsem rozp?ahova?e odložil na neur?ito.
 
Vrátil jsem se k nim až v roce 2007, kdy se již mnoho dalších v?cí vy?ešilo samo. V souvislosti s nástupem nových sp?áhel Tillig jsem byl nucen ?ešit ur?ité zm?ny, protože p?vodní úzký rozp?ahova? by je rozpojit nedokázal.
Vlastní t?lo rozp?ahova?e jsem zhotovil jako hranolek z plexiskla, do kterého jsem zespodu zalepil dv? ocelové struny jako trny. Ty prochází dv?ma mosaznými trubi?kami, zalepenými do desti?ky plexiskla a sloužící jako vodící pouzdro. V koleji jsem p?e?ízl jeden pražec a mezi další dva toto pouzdro vlepil. Zespodu jsou oba trny sev?eny svorkou (hranolek z plexiskla), která brání vypadnutí vlastního rozpojova?e p?i manipulaci s kolejišt?m, vymezuje jeho maximální zdvih a p?sobí jako závaží?ko, aby se rozp?ahova? snadno vracel dol?. Rozp?ahova? jsem nat?el hn?dou barvou, aby mezi kolejemi co nejmén? rušil.
Po montáži koleje jsem do vodícího pouzdra nasunul trny rozp?ahova?e a zespodu na n? navlékl a zašrouboval svorku.
4.jpg 5.jpg
6.jpg 7.jpg

Jako pohon jsem použil relé LUN (na 24 V). Z relé jsem stáhnul pr?hledný plastový kryt, odstranil kontakty a plastový segment z kotvy, který na n? tla?il. Protože p?vodní šroub držel celé relé pohromad?, navlékl jsem na n?j místo kontakt? plastovou trubi?ku a vrátil ho na p?vodní místo. Mezi raménka kotvy jsem vlepil desti?ku siln?jšího napušt?ného papíru, na kterou jsem pak p?ilepil raménko (z naohýbané kancelá?ské sponky) zvedající vlastní mechanismus rozp?ahova?e.
Z krytu jsem od?ízl zhruba polovinu horní plochy, aby se kotva s raménkem mohla voln? pohybovat. Na bo?ní stranu krytu, kterou bude relé sm??ovat k základové desce kolejišt?, jsem nalepil dva obdélní?ky plexiskla a do nich navrtal celkem t?i otvory pro vruty. Pod tyto paci?ky jsem oboustrannou lepící páskou p?ipevnil kousek mechové gumy a celek zkompletoval. Pak následovalo jeho p?ipevn?ní pod desku kolejišt? a naletování napájecích vodi??.
Nakonec jsem ješt? osadil kryt chránící pohyblivé ?ásti.
8.jpg 9.jpg
10.jpg 11.jpg
13.jpg 14.jpg
15.jpg 12.jpg
 

Po t?ech letech provozu mohu konstatovat, že tyto rozp?ahova?e fungují p?i použití s novými sp?áhly Tillig upevn?nými v kinematikách spolehliv? (stejn? jako p?vodn? použité rozp?ahova?e BTTB, které i nadále používám ve skrytém nádraží).  

Zám?r odstran?ní nevzhledných pohon? se mi poda?il, navíc ani vlastní rozp?ahova?e v kolejích neruší a jsou mnohem nenápadn?jší. Jejich výroba byla pom?rn? snadná a náklady na materiál nebyly nijak závratné.