recenzi modelu jednotky ?ady BR 175 DR od firmy KRES jsem nazna?oval, že pro její použití na kolejišti jsem provedl dv? zásadní úpravy.
   
První a jednodušší se týkala p?ed?lání systému napájení, aby mi souprava spolupracovala se zabezpe?ovacím systémem kolejišt?. Druhá byla trochu náro?n?jší. Jednalo se o zásah do kinematik všech voz? jednotky, aby mohla spolehliv? a bez omezení projížd?t po kolejišti, kde mám použity oblouky o polom?ru 286 mm.
  
   
Úpravy napájení
 
Jak jsem již uvád?l v recenzi modelu, napájení soupravy je ?ešeno z ?elních voz? VTa a VTb, kde vždy z pravé strany na ?ele soupravy ve sm?ru jízdy zajiš?ují elektrický kontakt s kolejí všechna dvojkolí. Tento systém by m?l zajiš?ovat zastavování soupravy p?ed náv?stidly.
Vzhledem k tomu, že na kolejišti používám pro zabezpe?ovací za?ízení pouze jednu kolejnici, je z?ejmé, že systém soupravy tak, jak je dodán z výroby, spolupracovat nebude. Proto bylo t?eba provést drobné úpravy v systému napájení jednotky tak, aby reagovala na náv?stidla vždy prvním vozem ve sm?ru jízdy. Tím bude i sou?asn? zajišt?no, že zabezpe?ovací za?ízení kolejišt? bude snímat první v?z ve sm?ru jízdy.
1.jpg
 
Úprava vozu VTb spo?ívala pouze v odletování kablík? vedoucích napájení z obou oto?ných podvozk? na desce plošného spoje (DPS) a op?tovném naletování ale s vložením usm?r?ovacích diod (na proud 1 A), konkrétn? jsem použil 1N 4007 v provedení SMD. Výhodou bylo to, že tyto diody lze na DPS naletovat bez jakýchkoli dalších zásah?. Diody je nutné naletovat katodou (na diod? ozna?ena proužkem) na plošku DPS a na anodu p?iletovat vodi? z podvozku.
2.jpg
  
Úprava vozu VTa byla trochu složit?jší, protože bylo navíc pot?eba p?ehodit napájení tak, aby bylo z opa?né strany, tedy ne z pravé ale z levé. Proto bylo pot?eba po odletování kablík? rozebrat rám a u oto?ných podvozk? po demontáži spodk? provést oto?ení všech dvojkolí, aby se izola?ní vložka dostala na druhou stranu. Pak jsem podvozky i rám zkompletoval a napájecí kablíky naletoval na DPS spole?n? s dopln?nými diodami, ale tentokrát na plošky na opa?né stran? než byly p?vodn?. Diody je nutné naletovat anodou na plošku DPS a na katodu p?iletovat vodi? z podvozku.
3.jpg
 
Diody dodané do vedení ve vozech VTa a VTb zajiš?ují sm?rové napájení jednotky, takže vždy ji bude napájet pouze první v?z ve sm?ru jízdy. Vzhledem k tomu, že jsem u vozu VTa musel napájení p?ehodit na druhou stranu, získal jsem napájení zatím tedy pouze z jedné kolejnice (na kterou je zapojeno zabezpe?ovací  za?ízení kolejišt?).
 
Úprava vozu VMc sloužila pro získání napájení z druhé kolejnice. Po rozebrání vozu jsem do oto?ných podvozk? osadil m?d?né napájecí kartá?ky s naletovanými kablíky (lze použít i originální náhradní díl KRES, já použil vlastní výroby), správn? nato?il dvojkolí tak, aby byla na celém voze stejn?. Po sestavení jsem naletoval napájecí kablíky na DPS, na konci s barevnými vodi?i na plošku k ?ernému vodi?i, na druhé stran? pak na odpovídající plošku. 
4.jpg
 
V?z VMd se z pohledu napájení nijak nem?ní a žádné úpravy není t?eba provád?t. To samé platí i o voze VMe.
 
  
Úpravy kinematik
 
P?i zkoumání chování soupravy p?i pr?jezdu protioblouky jsem dosp?l k tomu, že konstrukce kinematiky vozidel neumož?uje takové vyto?ení spoj?, aby celá jednotka mohla projet. Dva sousední díly se za?nou vzájemn? vytla?ovat z kolejí a vykolejí.
  
Ohledn? zp?sobu provedení úpravy jsem p?emýšlel n?kolik dn?. Uvažoval o tom, jak za?ídit, aby se kinematiky mohly více vytá?et. Napadlo m? n?kolik r?zných zp?sob? ?ešení, ale všechny byly pom?rn? komplikované. Ale nakonec se ukázalo, že to nejjednodušší ?ešení je tím nejlepším.
 
Úprava spo?ívá v „otev?ení“ vodících drážek kinematik v rámech voz? sm?rem k ?el?m rám?. Pro vlastní práce je nutné rozložit všechny vozy tak, abychom z rám? demontovali vše, co by p?ekáželo nebo co bychom mohli necht?n? poškodit. Závaží, která jsou p?ilepená, a motor není nutné demontovat. Z DPS jsem si odletoval jednu kinematiku, abych ji mohl použít ke zkoušení funk?nosti p?i úpravách.
5.jpg
 
Pro?íznutí vodících drážek jsem provedl opatrn? skalpelem a pak za?istil. Z vn?jší strany drážek jsem dolepil vte?inovým gelovým lepidlem ?tvere?ky z fotokartonu (1 x 1 mm) a drážky tak protáhl až ke hran? rámu. (Vnit?ní stranu není nutné dopl?ovat, dovnit? kinematika nemá kam utéci, protože druhý ?ep je p?i otá?ení zatla?en v opa?ném konci vodicí drážky „za rohem“.) Po vytvrzení lepidla jsem prov??il, zda se m?že kinematika v drážce voln? pohybovat, p?edevším tedy na upravovaných koncích. Pak jsem pro jistotu nalepil z vn?jší strany ješt? jednu vrstvu fotokartonu a napustil lepidlem. Drážka by m?la být v dolepované ?ásti sm?rem k ?elu rámu nepatrn? rozší?ena oproti plynulému pr?b?hu, protože kinematika se bude vytla?ovat sm?rem ven.
  
Další ?ástí úpravy bylo rozší?ení otvoru pro pohyb kinematiky v ?elech voz?. Na každé stran? je nutné rozší?it otvor o 0,75 mm. To jsem provád?l od?íznutím žiletkovou pilkou a skalpelem. Od?íznutí se musí provést jak na rámech, tak i na sk?íních voz?. Doporu?uji postupovat velice opatrn? a nesp?chat.
6.jpg
 
Pro spolehlivou funkci kinematik je nutné provést ješt? dv? nepatrné úpravy na interiérech voz?. Je vhodné lehce srazit hrany paci?ek, p?idržujících kinematiky aby nevypadly. Vzhledem k tomu, že se ale dráha kinematik pon?kud prodloužila, je vhodné kinematiky ješt? zajistit proti vypadnutí. To zajistí obdélní?ky o rozm?ru 5 x 6,5 mm slepené ze dvou vrstev ?erného fotokartonu, p?ilepené na spodní hranu konc? vnit?k? voz?.
7.jpg
  
Jednotka po provedení výše popsaných kinematik úprav projíždí viditelnou ?ást kolejišt? v?etn? míst, kde by p?ed tím neprojela, naprosto spolehliv? a bez problém?.
8.png 9.png
  
Výjezd ze druhé koleje ve skrytém nádraží p?es zhlaví není ani po úpravách spolehliv? možný. D?vodem je protioblouk, který p?echází do dlouhého oblouku. Tím dochází k vytla?ování voz? podobn? jako p?edtím, i když v menší mí?e. Nicmén? ve skrytém nádraží to pro m? není vážný problém. (Plánek v?etn? ozna?ení kolejí naleznete zde.)
10.png
  
(Upravenou jednotku jsme testovali s kolegou na jeho kolejišti, kde má použito profilové flexi koleje. Co se tý?e oblouk?, upravená jednotka je projela. Vážný problém ale nastal v místech napojování kolejí na sebe v oblouku, kde došlo ke zmenšení vzdálenosti mezi kolejnicemi. Tam docházelo k vykolejování dlouhých podvozk? na ?elech ?elních voz?.)
       
Provedené úpravy na jednotce splnily moje o?ekávání a mohu ji bez problém? na svém kolejišti provozovat.
   
Poznámka: Autor ?lánku nenese žádnou zodpov?dnost za poškození, které by mohlo na modelu vzniknout p?i úpravách popisovaných v ?lánku.