7. dubna roku 2005 jsem p?i ?ekání na vlak z práce na nádraží v Pardubicích objevil odstavenou dvojici zvláštních oplenových voz?. P?estože jsem v té dob? ješt? v?bec netušil, o co b?ží, pokusil jsem se je vyfotit.  

01.jpg 02.jpg

 

V podstat? hned jsem si za?al pohrávat s myšlenkou, že bych si model t?chto voz? postavil. Jako základ mi posloužily stavebnice t?íosých podvozk? o rozvoru 2 x 1500 mm vyráb?né panem ?ambalíkem. Jejich masky jsem p?e?ízl ve svislé ose krajního ložiska a slepil vždy dv? k sob? tak, abych vytvo?il masku s p?ti ložisky.

Masky jsem vybavil ložisky Peho a poté podvozky zkompletoval. Na horní hranu masek jsem nalepil ráme?ek z šedého fotokartonu o výšce 3 mm, který sloužil pro zpevn?ní pon?kud k?ehké plastové konstrukce. Vznikl mi tak rám vozu s ?elníky, kam jsem osadil p?ipevnil oto?né šachty sp?áhel a provizorní nárazníky.  

Proto, aby mohly podvozky snadno projížd?t oblouky, jsem ložiska trochu p?evrtal. P?i prvních pokusech se ale ukázalo, že to nep?jde tak snadno, jak jsem si p?edstavoval. Proto jsem pom?rn? záhy celou tuto záležitost odložil na neur?ito.

 

Mezitím se mi poda?ilo sehnat n?kolik dalších fotografií t?chto voz?, popis a alespo? hrubý technický výkres se základními rozm?ry a n?jaké další drobné informace (p?edevším díky diskuzi na K-Reportu). Mimo jiné mi je nafotil i náš David b?hem výstavy ke Dni železnice 24. 9. 2011 v ?eské T?ebové, kde jsou již definitivn? odstaveny mimo provoz.

04.jpg 03.jpg
 

Jedná se o dvojici p?tinápravových oplenových voz? pro p?evoz dlouhých a t?žkých b?emen, p?edevším prefabrikát?. Mezi vozy je možné v p?ípad? pot?eby vložit v?z Pao nebo Px. Jeden oplen je odpružený, druhý s pevnými kluznicemi. Nárazníky je možné po odjišt?ní sklopit na stranu vozu.  

Délka vozu p?es nárazníky je 8 932 mm, hmotnost cca 18 500 kg a nosnost 75 t. Nosnost celé jednotky tedy je 150 t. 

Vyrobeny byly ve Vagónce Tatra Studénka roku 1958. V pozd?jší dob? byly oba vozy ješt? dopln?ny d?ev?nou podlahou.

Za?aditelem byla SDC Pardubice a jejich domovskou stanicí Zábo?í nad Labem.    

 

Ke stavb? jsem se vrátil až v lednu 2013.

Nejprve jsem za?al experimentovat s úpravou uspo?ádání podvozku. Jeho provozní nespolehlivost spo?ívala práv? v provedení se všemi p?ti dvojkolími uloženými v podstat? bez možnosti bo?ního posuvu p?i pr?jezdy v obloucích.

Proto jsem zvažoval možnost, kdy by se jednotlivá dvojkolí mohla bo?n? posouvat. Teoreticky se mi nabízely celkem t?i varianty uspo?ádání. Bu? ob? krajní dvojkolí bez posuvu a t?i prost?ední s posuvem, nebo 2. a 4. dvojkolí bez posuvu a 1., 3. a 5. dvojkolí s posuvem, eventueln? všech p?t dvojkolí s posuvem.

Ukázalo se, že nejvýhodn?jší je využití první varianty s krajními dvojkolími bez posuvu a st?edními posuvnými, vzhledem k tomu, že pak krajní dvojkolí vedou v?z po kolejích spolehliv? jak v oblouku tak i v rovné koleji.

Druhá varianta s 2. a 4. dvojkolím bez posuvu už tak vhodná není, protože pak je vozidlo p?i jízd? mén? stabilní z pohledu zachování rovnob?žnosti podélné osy vozu a kolejí b?hem jízdy. No a t?etí varianta je z tohoto pohledu ješt? horší.

 

Následn? jsem tedy z p?ipravených podvozk? vyjmul všechna bronzová ložiska. Pro krajní nápravy jsem je zalepil znovu tak, aby se voln? protá?ela, ale nem?la bo?ní posuv. Oba podvozky jsem v tomto stavu (pouze s krajními dvojkolími) otestoval v provozu, jak se budou chovat. Bylo to v po?ádku.

Pokra?oval jsem vytvo?ením vnit?ních ložisek pro vedení vnit?ních dvojkolí. V podstat? se jednalo o díly profilu U, které jsem nalepil ke st?ední podélné ?ásti podvozku ze stran. Do t?chto profil? se pak m?la nasouvat posuvná dvojkolí. U t?ch bylo nutné odbrousit p?esahující ?ásti h?ídelí vn? kol a na vnit?ní stran? izolovaného kola od?íznout p?esahující kroužek izolace tak, aby se mohla bez problém? posouvat do stran. Toto uložení navíc umož?uje i vertikální pohyb t?chto dvojkolí, takže dokonale kopírují p?ípadné nerovnosti kolejí.

Tato t?i vnit?ní dvojkolí tak na modelu vlastn? v?bec nenesou žádnou váhu a jsou pod vozem pouze vle?ena. Hmotnost vozu nesou pouze krajní dvojkolí a v?z se v podstat? chová jako dvouosý.

05.jpg 06.jpg
 

Do otvor? v rámu podvozk? za 1. dvojkolím z obou stran jsem zalepil matice. Z fotokartonu jsem vytvo?il díl pro zajišt?ní volných dvojkolí a k celku jej p?išrouboval. Do volného prostoru mezi dvojkolími jsem zalepil olov?né závaží, abych dosáhl odpovídající hmotnosti.

 

Tím byla ukon?eno zprovozn?ní pojezd? a mohl jsem p?ejít k další fázi, kterou by m?lo být vytvo?ení nástavby. To už bylo pom?rn? jednoduché. Podlahy jsem zhotovil z dýhových prkének, která jsem olemoval proužkem fotokartonu.

Na pojezdy jsem doplnil detaily dle fotografií: stupa?ky, oka, brzdové hadice, kola ru?ní brzdy, oto?né držáky nárazník?, stav??e brzdových zdrží a schránky na stani?ní nálepky.

 

Dále jsem zhotovil oba opleny. Jejich rozm?ry jsem musel dopo?ítávat z fotografií za pomoci mn? známých rozm?r?. Jsou vyrobeny op?t z fotokartonu a napušt?ny sekundovým lepidlem. Pak jsem na n? dolepil p?íslušné detaily: vázací oka, kluznice a maznice. Samoz?ejm? jsem m?l po celou dobu na z?eteli, že oba vozy jsou pon?kud rozdílné. 

07.jpg

 

Následoval nást?ik základních díl? ?ernou barvou, po zaschnutí jsem nat?el prkna barvou d?eva a postupn? dobarvil jednotlivé detaily žlutou, ?ervenou, bílou a modrou barvou podle fotografií. Dvojkolí jsem nat?el rzí.

Po zaschnutí jsem na boky rám? voz? nalepil papírové štítky s popisy a ozna?ením. Pak jsem díly p?elakoval matným lakem.

Poslední prací bylo zkompletování obou voz?.

08.jpg 09.jpg

 

Hmotnost každého vozu je 20 g, což p?i jeho délce 76,8 mm odpovídá norm? NEM 302.

Jednotku jsem ješt? doplnil nákladem betonového nosníku o hmotnosti 27 g, takže pak celá jednotka o délce 156 mm ložená tímto b?emenem váží 68 g, což je o 18 g více než doporu?ená hodnota. Tato skute?nost ovšem nijak negativn? neovliv?uje jízdní vlastnosti ložené dvojice voz?.

 

Náklady na zhotovení této dvojice odhaduji na n?jakých 500,- K?.

 

Model jedine?né t?žkotonážní oplenové jednotky ?D se bude na kolejišti ur?it? p?kn? vyjímat.

10.jpg
11.jpg