Tato recenze vznikla ve spolupráci kolegy Michala Bedná?e z Trainmanie s mojí mali?kostí a kolegou Davidem Struppem.
 
Obecn?
Poslední recenze se týkala modelu parní lokomotivy BR 44 od firmy Roco, dnes se budeme v?novat motorové lokomotiv? T 679.1 téhož výrobce. Od doby, kdy prosákly mezi modelá?skou ve?ejnost informace o tom, že se má Sergej vyráb?t, resp. že bude brzy na trhu, všichni netrp?liv? o?ekávali, co že to z našeho rakouského souseda vypadne. V?tšina z nás asi o vysoké úrovni a kvalit? modelu nepochybovala. Jak se model povedl, na to se nyní podíváme. Smile
Nejsem dokonalý znalec vozidel, nemohu tedy posuzovat u všeho, co je a co není správn? p?eneseno z p?edlohy. P?jde tedy spíše o srovnání s modelem Tillig. 
 
Vzhled
V tomto ?lánku se rozhodn? nevyhneme porovnání se starším modelem firmy Tillig (zhruba o 15 let Smile). O jeho mouchách, tedy p?edevším t?ch vzhledových, všichni v?dí. Roco nám však ukázalo, že je možné konstrukci modelu pojmout i jinak a t?mto „kompromis?m“ se úsp?šn? vyhnout.
Stroj je op?t zabalen prakticky „nezni?iteln?“, kolem dokola je dostate?n? silná výstelka. Prospekty najdete tradi?n? na dn? krabi?ky. Model m?žete dostrojit vzduchovými hadicemi a hákem šroubovky, ovšem pozor, po jejich zasunutí budete muset na vnit?ni stran? sk?ín? vy?nívající ?ásti zkrátit, jinak brání nasunutí sk?ín? zp?t na rám. Dopl?ky se stejn? jako u d?ív?jšího modelu BR 132 nelepí, sta?í je pouze zasunout. Drží spolehliv?.
serg_01.jpg serg_02.jpg
Mezi nejznám?jší a nejokat?jší nedostatky tilligovic modelu m?žeme zahrnout dva. Jedním jsou ?elní okna, která jsou malá a na první pohled model tak trochu degradují. Samoz?ejm? ?eští modelá?i to nemohli nechat jen tak a na trhu se po ?ase objevily sady lept? od firmy Hekttor, díky nimž nejen m?žeme model trochu vyšperkovat a doplnit o zajímavé detaily, ale zárove? se nabídla možnost p?epracovat partii ?elních oken a také sv?tlometu. Ten je totiž rovnob?žný, má však být zkosený. Tato úprava je ale spíše pro ty otrlejší a zkušen?jší. Já sám do toho nikdy nešel, nebo? si nejsem jist výsledkem. Smile
serg_03.jpg
Druhým neduhem modelu je nep?ehlédnuteln? velká mezera mezi rámem a sk?íní stroje. P?i porovnání obou verzí modelu je jasn? vid?t, že model Tillig je o n?co vyšší, resp. sk?í? je posazena výše.
serg_04.jpg
Abychom ale nehledali nedostatky pouze jednostrann?, m?žeme zmínit ší?ku ochozu nad sv?tly lokomotivy. Ten je naopak pon?kud širší u modelu Roco. V tomto pohledu by se realit? spíše blížil model Tillig, ší?ka ochozu je ve skute?nosti p?ibližn? 10 cm. Nicmén? u Roco modelu jsou tyto ochozy (mimochodem osazeny jako samostatný díl) krablované. Pozitivem jsou naopak obrou?ky kolem sv?tel nat?ené st?íbrn?, které Tillig barevn? v?bec ne?ešil. Rovn?ž m?ížka pod hv?zdou mi p?ijde jemn?ji zpracována, lišta pod oknem je opravdu „chromovaná“, u Tilliga jen matná. Navíc na modelu Roco je nazna?eno sestavení této lišty z šesti díl? a mezi lištou a ?elem lokomotivy je mezera jako v reálu, nebo? tato lišta ve skute?nosti sou?asn? sloužila i jako madlo pro obsluhu p?i ?išt?ní ?elních oken. Vodorovné lamely žaluzií na bo?nicích sk?ín? se od Tilliga také liší, ten je má svislé.
serg_05.jpg serg_06.jpg
Jak již bylo zmín?no, ?elní okna odpovídají v?rn?ji p?edloze, podobn? i bo?ní okna strojovny jsou nepatrn? v?tší. Jist? zaujme precizní zpracování bo?ních oken stanoviš?, kde jsou ráme?ky potišt?ny celkem t?emi barvami (!) a p?sobí tak velice v?rohodn?. Vnit?ek strojovny je nazna?en plastovými výlisky, podobn? jako stanovišt? strojvedoucího s detailn? zpracovanými pulty s kontrolérem, brzdi?em a dalšími prvky.
serg_07.jpg
serg_08.jpg
serg_09.jpg
Pokud si prohlédneme partie podvozku, pak zjistíme, že Roco v?novalo zpracování spodní strany rámu v?tší pozornost. Krom? slušn? propracovaných nádrží (které Tillig také nazna?il, ale tím jeho úsilí skon?ilo) lze nalézt i r?zné trubky kabeláže, záv?sky a stupa?ky s madly (u Tilliga byly sou?ástí sk?ín?). Za zmínku jist? stojí i armatury znázorn?né na horní stran? rám? oto?ných podvozk?.
   
Díky použití kinematiky se Roco uchýlilo k obdobnému provedení uchycení sp?áhla, jako tomu je ve velikosti H0. Prost? v pluhu je díra (milá Lízo... Smile). Hánulká?i mají tu výhodu, že si mohou v p?ípad? pot?eby pluh nahradit plným, u TT tato možnost není. To je ovšem dáno konstrukcí pluhu a p?edevším kinematiky, která do n?ho zasahuje, takže prostá náhrada pluhu za plný by nebyla možná bez sou?asné demontáže vlastní kinematiky, kterou nelze provést bez tak?ka kompletní rozborky modelu. Mn? osobn? to nevadí, Sergej bude jezdit, ne se flákat ve vitrín? a hrát si na modelku. Smile Je tedy na názoru každého jednotlivce, zdali mu více vyhovuje d?ravý pluh s krátkým sp?áhlem, nebo sp?áhlo pod pluhem a znateln? v?tší vzdálenost mezi nárazníky. A když už jsem u t?ch nárazník?, stojí za to zmínit bílý lem na jejich obvodu. Velice p?sobivé, že? Smile
serg_10.jpg
Detaily na st?eše modelu jsou zpracovány celkov? jemn?ji než u modelu Tillig. V chladi?i lze vid?t i lopatky ventilátoru. Je pravdou, že model Roco znázor?uje provedení lokomotivy bez tlumi?e výfuku, nicmén? by u dalších model? nem?l být problém tento tlumi? dosadit, protože st?ední partie st?echy a výfuky jsou dosazovány dodate?n?. Trumpety vypadají reáln?, a to v?etn? otvoru do trouby v jejím ?ele.
serg_11.jpg
Pro podvozky zvolil výrobce stejný odstín šedi jako na st?echu, což je také rozdíl, který se nep?ehlédne p?i porovnání s Tilligem. Na n?m jsou podvozky a vlastn? i rám p?íliš sv?tlé.
   
Nápisy ani není nutné n?jak komentovat. Ostré, dob?e ?itelné. N?koho možná zarazí vzhled tabulky s ?íslem. Na ?ele je ?tvrtá cifra stejn? velká jako první t?i. Nejspíše to není chybou, stejn? jako ?erné tabulky na boku. Dovolím si citovat jeden p?ísp?vek z fóra na modely.biz: 
„První série T679.1001 až 026 a T679.5001 až 025 byla opat?ena na bocích plastickými tabulkami s ozna?ením po vzoru MÁV. Tabulka byla ?erná s profilovaným povrchem, na n?mž byl v horní ?ásti plastický nápis ?SD a pod ním velké ?adové ozna?ení T6791 bez mezery a menšími ?íslicemi inventárního ?íslo.“
Nevím, zda se toto vysv?tlení týká i tabulek na ?elech, ale jednona?n? to vysv?tluje vzhled t?ch bo?ních.
serg_12.jpg
Pro osv?tlení modelu výrobce použil op?t bílé vysocesvítivé SMD ledky s teplým sv?tlem, stejn? jako u lokomotivy BR 44 z minulé recenze. P?epínání v závislosti na sm?ru jízdy je samoz?ejmé. Sv?tla se rozvítí jasným sv?tlem již p?i malém nap?tí, což je pro analogisty vítané vylepšení. Každé sv?tlo má vlastní ledku. V Železni?ním magazínu ?íslo 8/2009 je recenze n?mecké verze lokomotivy. Nenechte se zmást ?ástí textu na stran? 33, kde je chybn? uvedeno, že model je opat?en i koncovými sv?tly. V??te, že tomu tak není. Na fotografiích je to myslím dostate?n? patrné. Auto?i si nejspíše spletli modelové velikosti.
serg_13.jpg
     
Pohon a jízdní vlastnosti
Toto téma bylo živ? probíráno na fóru modely.biz. Oba dva modely, které se v našem m?ste?ku sešly, vykazovaly stejné „vlastnosti“, které byly zmín?ny v diskusi. Navíc jsem dostal zprávy o tomtéž i z jiných sv?tových stran. Já sám bych na to asi nikdy nep?išel, pokud bych model nezajížd?l na okruhu p?i vyšších rychlostech. Po kolejišti jezdím modelov? a v takovém p?ípad? se nic neprojevilo. Tedy o? b?ží: Sergej p?i vyšším nap?tí nepravideln? zrychloval a zpomaloval bez toho, že bych n?jak m?nil nap?tí v kolejích. Jeho rychlost se náhle snížila, po projetí jednoho ?i dvou okruh? se op?t zvýšila a tak to šlo n?jaký ?as stále dokola. N?kdo poukazoval na siln?jší zah?ívání modelu a na zápach spáleného oleje, což jsem v n?jaké vyšší mí?e nezaregistroval. Dovolil jsem si však ?ídit se pokyny, které jsou u modelu p?iloženy dokonce v ?eském(!) jazyze. Výrobce doporu?uje prohán?t model bez zát?že v obou sm?rech alespo? 30 minut, aby se zajel a sedly si p?evody. Musím potvrdit, že po t?chto „zah?ívacích“ jízdách se problém s kolísáním rychlosti vytratil, stroj poté jezdil konstantn? a plynule reagoval na zm?nu nap?tí (pozd?ji i se zát?ží samoz?ejm?). Ovšem tento stav netrval dlouho. Po n?kolika dnech se problém objevil znovu, a to dokonce p?i nižších rychlostech, konkrétn? na druhém stupni transformátoru FZ1. Ani tentokráte jsem však nezaznamenal žádné nestandardní zah?ívání stroje. V diskuzi padala r?zná vysv?tlení. Od špatné polohy tlumivek (což je samoz?ejm? nesmysl, ty na polaritu nehrají), p?es jakousi pájecí pastu na plošném spoji, až po ne?istoty na komutátoru motorku, které se mohly jízdou odstranit. Asi nemá smysl spekulovat, kde že je pravda. N?které uvedené d?vody jsou spíše k pousmání, jiné by teoreticky mohly p?ipadnout v úvahu. Zkusil jsem lihem vy?istit plošný spoj a všechny kontakty na n?m od pájecí pasty, z podvozk? mazadlo, protože bylo i na sp?ra?ích, a nechal stroj op?t kroužit po oválu. Od té doby až do vydání této recenze je vše v po?ádku, tak doufejme, že to tak i z?stane. Pravd?podobnou p?í?inou byla vodivá pájecí pasta na desce plošného spoje, což by potvrzovala i skute?nost, že u t?etího testovaného kusu se zmi?ované problémy v?bec nevyskytly, plošný spoj byl ?istý a prost jakýchkoli zbytk? pájecí pasty. Takže je to spíše kus od kusu.
serg_14.jpg
Lokomotiva má pohán?no všech 6 náprav, dv? z nich (nejblíže ?el?m) jsou opat?eny bandážemi. Sb?r proudu obstarává všech dvanáct kol, tedy i ta bandážovaná. David Strupp op?t testoval tažnou sílu. Na stoupání 20 ‰ Sergej utáhnul 40 dvouosých voz?, údajn? m?l ješt? rezervy. Poté byl zap?áhnut do vlaku složeného z 22 voz? Wap. Ani ten mu ne?inil žádný problém.
serg_16.jpg
Rám stroje je kovový, t?la podvozk? rovn?ž. Hmotnost celého modelu ?iní 211 gram? (s plnými nádržemi J), Tillig váží v nov?jší verzi pohonu 201 gram?. P?i jízd? modelovou rychlostí motor p?íjemn? ševelí, není nutno se obávat, že by hluk mechanismu p?ehlušil u ozvu?ené verze zvuky z reproduktoru. P?i vyšších otá?kách (FZ1 na ?tvrtém stupni a výše) už lokomotiva celkem slyšet je. Alespo? ta moje. Tak rychle však nejezdím, nejsme na okruhu v Le Mans, že. Smile
Maximální rychlost p?i plném nap?tí odpovídá rychlosti 190 km/hod ve skute?nosti, p?esahuje tedy maximální rychlost p?edlohy tém?? dvojnásobn?. K udržení rychlosti p?i mžikových výpadcích dodávky proudu pomáhá setrva?ník o pr?m?ru cca 12 mm a síle 8,5 mm. Dojezd modelu z plné rychlosti byl zm??en na hodnot? 313 milimetr?. 
serg_15.jpg
   
Záv?r
Je pot?eba v?bec n?co dodávat? Smile Kdo má BR 132 (nebo její mutace), tak je p?ibližn? p?ipraven na to, co m?že od T 679.1 o?ekávat. Pokud la?ku Roco nezvýšilo, tak si alespo? udrželo stejnou úrove?. Kdo jej nemá a plánuje jeho nákup, mohu jen doporu?it. Litovat nebude.
Na internetu se s objevením Sergeje Roco za?aly ?ast?ji objevovat nabídky na odprodej staršího modelu Tillig. Navzdory tomu, že je pon?kud mén? p?esný po vzhledové stránce, nemám v plánu jej dávat pry?. Prost? budu mít dva. Každý je jiný, v jiném barevném provedení, takže to p?idá na pestrosti mému vozovému parku. Dokud pánové z Roco nevyrukovali se svojí verzí, byl nám ten od Tilliga dobrý. Te? bychom ho m?li zatracovat? Kdepak, to není m?j styl. Smile P?estože nový p?ír?stek je minimáln? o t?ídu lepší, i ten starý dobrý tahoun z roku 2003 svoji práci ješt? zastane. Také bude jednou z prvních lokomotiv, na kterých si vyzkouším patinu. Smile 
serg_17.jpg serg_18.jpg
Autorem neozna?ených fotografií je Michal Bedná?.