P?ed n?jakou dobou se na trhu na ?as objevila stavebnice malé motorové lokomotivy T 211 z leptaného plechu od firmy HEKTTOR. Dlouho jsem zvažoval, zda si ji mám po?ídit. Moje nerozhodnost byla zp?sobena hlavn? obavou, zda budu schopen lokomotivu alespo? trochu slušn? postavit. V té dob? jsem s lepty m?l jenom málo vlastních zkušeností a ty byly pon?kud rozporuplné.    
Na internetu jsem mezitím narazil na stránky, kde se o stavb? a motorizaci modelu pojednávalo. Také jsem tam vid?l fotografie modelu ze stavby, což m? nakonec povzbudilo k rozhodnutí, že bych to p?ece jenom risknul. Jenomže v té dob? jsem na internetových stránkách výrobce zjistil, že její výroba byla pozastavena.
Byl jsem pon?kud zklamán, protože k této lokomotiv? mám osobní vztah. Jednak to byl práv? model tohoto stroje, který jsem jako za?ínající železni?ní modelá? ve svých 15 letech postavil jako první, a jednak jsem se b?hem praxe ve 2. a 3. ro?níku st?ední školy v tehdejším národním podniku Orli?an Choce? dostal ke skute?nému stroji, který stál na podnikové vle?ce kousek od elektrodílny, kde jsem pracoval. Takže jsem p?i p?estávkách o sva?in? prolézal po kolejích a zkoumal lokomotivu. Jednou jsem se dokonce setkal s ?lov?kem, který ji obsluhoval. Slovo dalo slovo a nejen že jsem se mohl svést, ale dokonce jsem ji mohl sám na vle?ce ?ídit. To byl zážitek!
     
M?j starý model T 211 zmizel již dávno v propadlišti d?jin. S jednou hnanou nápravou, motorkem a koly z N–kové lokomotivy nebyly jeho jízdní p?íliš dobré, a tak jsem ho kdysi n?komu v?noval. Nicmén? jsem po?ítal s tím, že si model postavím znovu.
Nakonec jsem se tedy s panem Šimsou domluvil a stavebnici si nechal poslat.
V podstat? celá stavebnice sk?ín? lokomotivy je vyleptána z mosazného plechu tlouš?ky 0,3 mm o rozm?ru cca 20 x 5,5 cm. N?kolik drobných detail? se nachází v malém leptíku plechu st?íbrné barvy tlouš?ky 0,2 mm a rozm?ru 2,8 x 1,7 mm. Sou?ástí je i malý aršík s obtisky. Stavebnice dále obsahuje jednoduchý, ale p?ehledný návod a dále návod na úpravu konstruk?ní chyby na kabin? modelu (kv?li této chyb? byla výroba do?asn? pozastavena, výrobce p?edpokládá obnovení výroby po jejím odstran?ní, takže nové modely by již m?ly být v po?ádku).
puklik1.jpg
Pojezd nebyl sou?ástí stavebnice, proto mi nezbývalo, než jej vy?ešit po svém. A zde jsem se vrátil k n?kterým v?cem, které mi n?kolik let ležely uloženy v krabici a ?ekaly na sv?j ?as. O zp?sobu pohonu tohoto stroje jsem již uvažoval p?ed lety a dokonce si pro tento ú?el i upravil motorek. Po?ítal jsem s tím, že bude uložen v kabin? na ležato, teoreticky by tedy mohl být možný volný pr?hled kabinou.
Na základ? zkušeností s prvním modelem jsem byl jednozna?n? rozhodnut, že variantu pohonu pouze jedné nápravy nepoužiji (v principu stejn? ?ešil pohon modelu i kolega).
Na druhou stranu jsem nebyl ochoten investovat do koup? jiné lokomotivy a radikáln? upravit její pojezd pro pohon nového modelu (popsáno na této stránce).
Rozhodl jsem se pro pojezd vlastní konstrukce. D?ležitou podmínkou byla možnost jeho snadného rozebírání kv?li ?išt?ní, mazání a p?ípadným opravám (zkušenost mi ?íká, že pokud n?co zalepím, tak v následujícím kroku to budu muset kv?li závad? rozd?lávat).
Byl jsem p?esv?d?en, že nebude až tak velký problém za?ídit náhon pro ob? nápravy. Bylo z?ejmé, že z prostorových d?vod? nep?jde použít podéln? uložený šnek, který by p?ímo pohán?l ob? nápravy. P?enos kroutícího momentu tedy bude muset ?ešit soustava ozubených kol.
    
Pro stavbu jsem použil kuprextit. Možnost letovat dohromady jednotlivé ?ásti pro m? byla velkou výhodou. Základem rámu podvozku jsou dv? desti?ky (bo?nice) rozep?ené u konc? žebry. Ta jsou p?iletována k levé bo?nici (ve sm?ru jízdy kapotou - ?umákem nap?ed), celek se spojuje dv?ma šroubky. K žebr?m jsou p?iletovány dvojice mati?ek (mosazných), z nichž jedna slouží pro upevn?ní obou bok? rámu k sob? a další pro upevn?ní spodního držáku dvojkolí. V míst? pro žebra jsem v desti?kách vytvo?il zá?ezy, do kterých žebra zapadají, a je tak jednozna?n? dána poloha obou desti?ek v??i sob?. To je d?ležité proto, aby se osy dvojkolí v??i sob? nek?ížily, což by p?sobilo p?i provozu problémy.
V levé bo?nici podvozku jsou vyvrtány otvory pro upevn?ní h?ídelí ozubených kol. H?ídele sahají pouze ke st?edové rovin?, ozubená kola se na nich voln? otá?ejí a proti vysunutí jsou z druhé strany zajišt?na vnit?ním závažím (2). V obou bo?nicích jsou vytvo?ena ložiska h?ídelí dvojkolí a otvory pro h?ídel pastorkového kola dosedajícího do šneku na h?ídeli motoru.
Zespodu jsou dvojkolí zajišt?na další desti?kou. Ta má v místech p?evod? propilovaný otvor, který je zespodu zaletován vypouklým krytem z odst?ižku mosazného plechu. Tento kryt jednak chrání p?evody p?ed ne?istotami a jednak zabra?uje tomu, aby vazelína z p?evod? nešpinila koleje. Celá tato desti?ka je k celku p?išroubována dv?ma šroubky.
Z vn?jší strany bo?nic jsou nalepena závaží, která sou?asn? slouží k upevn?ní kartá?? pro sb?r proudu z kol. Kartá?e jsou vyrobeny z ocelové struny, na kterou jsou naletovány dutinky z konektoru. Do t?ch se zasouvají identické dutinky naletované na vývody z motoru. Do t?chto se nasouvají další pro napájení ?elního osv?tlení. Ocelové struny jsou k závaží p?ilepeny pomocí bužírky z drátu.
puklik2.jpg
puklik3.jpg
puklik4.jpg
puklik5.jpg
puklik6.jpg
puklik7.jpg
Protože vlastní motor je širší než prostor mezi maskami podvozku, musel jsem ponechat masky jako samostatný díl. Jsou vzájemn? spojeny na koncích kuprextitovými desti?kami, které nesou další desti?ky pro upevn?ní sk?ín? lokomotivy a držáky sp?áhel. Masky se na rám nasouvají odspodu a jsou zajišt?ny desti?kou zajiš?ující dvojkolí. Masky se pak spole?n? s podvozkem nasouvají do sk?ín? lokomotivy.
puklik14.jpg
puklik15.jpg
Úprava motoru spo?ívala v odstran?ní p?vodního plastového držáku ložiska a m?d?ných paci?ek nesoucích uhlíky (ty b?žn? dosedají na komutátor rotoru kolmo na vodorovnou rovinu motoru, ?ehož následn? s výhodou využijeme). Dále jsem hned za magnety od?ízl p?esahující plechy. Vodorovn? mezi dvojici magnet? jsem nalepil jednu desti?ku zhora a druhou zdola. Na tyto díly jsem použil karton napušt?ný vte?inovým lepidlem, plast není p?íliž vhodný, protože p?i zah?átí uhlík? by se mohly tyto díly teplem zbortit. V desti?kách jsou otvory, kam p?ijdou zalepit dutinky pro uhlíky. Na ?ela desti?ek p?ijde p?ilepit t?etí desti?ka s osazeným p?vodním ložiskem z originálního držáku. Dutinky pro uhlíky vyrobíme z mosazného plechu i s pájecí ploškou pro vodi?. Zalepíme je do p?ipravených otvor?, ale pozor, nesmí bránit volnému otá?ení rotoru motoru.
Dále si p?ipravíme uhlíky. Pokud pot?ebné nemáme, m?žeme si snadno pomoci jejich zhotovením z uhlíku do b?žných elektrospot?ebi??, který lze zpravidla zakoupit v elektroobchod? (pokud máte možnost, lze zakoupit i použité uhlíky v elektroservisu, bývají levn?jší a pro náš ú?el naprosto vyhovují). Uhlíky ?ežeme žiletkovou pilkou, za?iš?ujeme jemným pilní?kem ?i smirkovým papírem.
Uhlíky osadíme zkusmo do dutinek, musí se voln? pohybovat, ale nesmí se p?íliš viklat. Pokud je to v po?ádku, vyjmeme je. Z ocelové struny zhotovíme pružinky, aby tla?ily uhlíky na komutátor rotoru. ?ešil jsem je jako fajfky, které jsem p?es papír p?ilepil zhora k magnetu. Po zaschnutí jsem pružinky napružil a naletoval na n? slabé m?d?né vlákno. To jsem pak druhým koncem naletoval spolu s napájecím kablíkem na pájecí plošku p?íslušné dutinky pro uhlík. Pak osadíme uhlíky a motor m?žeme vyzkoušet. Do prostoru u komutátoru jsem umístil odrušovací kondenzátor a vývody napájel na dutinky uhlík?.
B?hem úpravy motoru byla samoz?ejm? neustále kontrolována funk?nost jednotlivých ?ástí a volné otá?ení rotoru.
puklik8.jpg
puklik9.jpg
puklik10.jpg
Motor je na podvozku uložen v loži zhotoveném z kuprextitové desti?ky a bo?nic ze dvou mosazných plíšk? ohnutých do tvaru písmene L, které jsou na desti?ku p?iletovány. Celek je p?iletován na levou bo?nici. V desti?ce je vyfrézován prostor pro pružinku uhlíky, aby m?la umožn?n volný pohyb. Motor se do lože zasouvá shora. Proti pohybu je fixován kapi?kou vte?inového lepidla.
puklik11.jpg
V míst? kapoty se nachází závaží. Nahrubo jsem jej odlil do formy a do kone?ného tvaru dotvo?il pomocí frézky v minivrta?ce. V závaží je dutina pro šnek a ozubená kola. Další závaží je nalepeno shora na motoru. I v n?m je zespodu vyfrézován prostor pro pružinku uhlíky, aby m?la umožn?n volný pohyb. Další závaží se nachází ve volných místech mezi bo?nicemi rámu podvozku.
 puklik12.jpg
 puklik13.jpg
 puklik16.jpg
 puklik17.jpg
Více by m?lo být patrné z následujích výkres?:
pukliknakres.gif
Pro stavbu podvozku jsem použil 2 celokovová dvojkolí o pr?m?ru kol 8,3 mm, hroty na koncích h?ídelí jsem ubrousil, stáhl po jednom kole a na h?ídel nasunul ozubená kola s delším osazením a 11 zuby ze sady náhradních díl? od p. ?ambalíka.
Další dv? shodná ozubená kola (na prvním obrázku ta vlevé ?ásti) mají 16 zub? a jsou p?vodn? ze šnek? parních lokomotiv BTTB. Kv?li jejich zna?né ší?ce jsem je roz?ízl nap?l. T?etí ozubené kolo je také z p?evod? model? BTTB, má ale 12 zub? (tato t?i kola lze samoz?ejm? použít také ze sady náhradních díl? od p. ?ambalíka).
Na h?ídeli umíst?né výše se nachází jednak další ozubené kola s delším osazením a tentokráte 12 zuby (op?t ze sady náhradních díl? od p. ?ambalíka), a na osazení bylo nasunuto ozubené kolo z n?jaké staré N-kové lokomotivy s p?evrtaným otvorem a 21 zuby (pro jistotu upozor?uji, že toto kolo má jiný modul zub?). Do jeho zub? zapadá jednochodý šnek umíst?ný na h?ídeli motoru. Šnek odpovídá modulem velkému kolu a je také z N-kové lokomotivy.
Uvažoval jsem i o tom, že bych si nechal zhotovit mosazná ozubená kola, ale z ?asových d?vod? jsem od tohoto úmyslu upustil.
Celou dobu jsem pe?liv? kontroloval, aby mi pojezd rozm?rov? sed?l do p?edpokládaného prostoru ve sk?íni lokomotivy.
     
Stavba vlastní sk?ín? lokomotivy byla bez problém?. Pustil jsem se do ní ale až ve chvíli, kdy jsem m?l pojezd kompletní (bez masek a vy?ešeného upevn?ní vlastní sk?ín?). Použil jsem pájecí pastu RAZANT nanášenou št?te?kem a trubi?kový cín o Ø 1 mm zna?ky NUBA. Pro vlastní letování jsem používal p?evážn? regulovatelnou mikropájku.
Nejprve jsem naohýbal základní rám a sletoval. Místa, kam m?la p?ijít madla, zábradlí plošinky, sch?dky a sp?áhla jsem v tuto chvíli ješt? neletoval. Sk?í?ky v rámu z bok? a píse?níky jsem pomocí minivrta?ky a brusného kotou?ku zevnit? rámu zúžil tak, aby se tam daly snadno nasunout z obou stran masky podvozku. Následn? jsem naletoval všechny stupa?ky.
Musím ?íci, že jsem z letování stavebnice m?l pom?rn? strach, ale pokud jsem nat?el pastou pouze malé místo v okolí spoje a nepatrné množství cínu nabral na hrot pájky, tak to šlo snadno a navíc se cín ani nedostával, kam nem?l.
Pokra?oval jsem budkou strojvedoucího. Jak jsem již zmínil, byla nepatrn? širší. Oproti návodu na opravu p?iloženém ve stavebnici jsem nakonec díl budky rozd?lil na ?ty?i samostatné st?ny a ?elní jsem na bo?ních stranách sest?ihl opatrn? oby?ejnými n?žkami (cca o 0,3 mm) na obou stranách. Nejprve jsem p?iletoval lehce zadní ?elo a pak jednu bo?ní st?nu. Spoje mezi nimi a rámem jsem pak pe?liv? zevnit? proletoval. Potom jsem v jednom bod? p?ichytil další st?nu a pak spoje proletoval. A?koli jsem m?l obavu, že se mi bude celek p?i zah?átí a letování dalších míst rozpadávat, nic takového se ned?lo. Následn? jsem p?iletoval p?ední ?elo budky. Následovalo zapilování všech svislých hran budky do kulata.
Další prací bylo sestavení kapoty motoru. Naohýbal jsem si pláš? a zkusmo jej posadil na rám posazený na podvozku, drobné nep?esnosti jsem upravil. Do kapoty jsem vletoval ?elo kapoty, tentokráte jsem letoval jak zevnit?, tak i z venku. Hrany kolem ?ela jsem op?t opiloval dokulata. P?evrtal jsem otvory pro pozi?ní sv?tla a naletoval mozazné trubi?ky ze staré nápln? do propisky. Místa kolem reflektor? jsem za?istil.
Celou kapotu jsem osadil na rám s budkou a po celém obvodu zevnit? proletoval. Pak jsem p?ipravil st?echu budky, naohýbal a p?iletoval. Zde jsem již pro d?kladné proletování použil klasickou trafopájku, protože mikropájka nebyla schopná celek dostate?n? proh?át. Na lehké p?ibodování ale sta?ila. P?echod mezi ?ely a st?echou budky jsem zapiloval do správného tvaru.
Následn? jsem na kapotu p?ilepil gelovým vte?inovým lepidlem (Loctite gel) šest dvojic dve?í. Pak jsem pokra?oval naletováním t?í stupa?ek na pravém boku kapoty, klik na dve?e kapoty a budky strojv?dce, komínku a madel na kapot? a madel na bocích budky. Vše jsem to postupn? letoval mikropájkou a když byly tyto detaily osazeny všechny, projel jsem všechna tato pájená místa v kapot? ješt? trafopájkou.
Pak jsem kapotu a budku zevnit? pomocí minivrta?ky a brusného kotou?ku kompletn? vybrousil a odstranil tak jednak zbytky po letování a jednak i vnit?ní p?esahy jednotlivých díl? stavebnice. Ov??il jsem si, zda jde kapota nasunout na pojezd.
Zhotovil jsem trumpety (ze špendlík?, jejichž hlavi?ky jsem z ?ela navrtal) a zaletoval do otvor? v ?ele budky, které byly zevnit? nazna?eny a které jsem vyvrtal. Dále jsem naletoval imitace sp?áhel, madla na bocích plošin a zábradlí. Letovaná místa jsem zevnit? p?ebrousil.
Další detaily, jako žebrování na dve?ích a st?eše kapoty, ráme?ky oken a sv?tel, dekly na bo?ních plošinách, desky pod nárazníky a madla pod nárazníky, jsem lepil gelovým vte?inovým lepidlem.
Vyrobil jsem nárazníky a osadil je na p?íslušná místa.
     
Další prací bylo zhotovení masek podvozku. Díly ložisek a pružiny jsem lepil. Na levé stran? jsem zhotovil sk?í?ku topení a na pravé další detaily. Masky jsem na krajích p?ilepil na dv? desti?ky kuprextitu a celek dopasoval tak, aby šel nasunout jak na podvozek, tak i do sk?ín? lokomotivy. Na každou desti?ku jsem kolmo naletoval ješt? další se dv?ma otvory pro šrouby. Matice jsem p?ipevnil z vnit?ní strany sk?ín? v míst? sch?dk?.
 puklik18.jpg
 puklik19.jpg
Po zkušenostech s novými sp?áhly firmy Tillig mi bylo jasné, že není možné sp?áhla pouze nalepit na ?ela lokomotivy. I p?es malé rozm?ry lokomotivy by pevné upevn?ní sp?áhel p?sobilo p?i provozu na kolejišti problémy. Proto jsem se rozhodl pro oto?né upevn?ní. Základem je ocelový drát (b?žná kancelá?ská sponka) ohnutá do tvaru písmene L, která se otá?í kolem svislé osy 2 mm za ?elem rámu modelu. Vlastní sp?áhlo je nalepeno na drátu p?ed ?elem rámu. V míst? ohybu je na drát soum?rn? naletována mosazná desti?ka o rozm?ru 3 x 1 mm se zá?ezem, kde se opírá pružinka z ocelové struny. Tak se sp?áhlo m?že voln? natá?et do stran a sou?asn? je pružinkou vraceno do st?edové polohy.
puklik21.jpg 
 puklik22.jpg
 puklik23.jpg
 puklik24.jpg
 puklik25.jpg
 puklik26.jpg
puklik20.jpg
Po odmašt?ní jarem jsem provedl nást?ik bílou základovou barvou ve spreji. Pak následovalo provedení b?žného postupu nát?ru v?etn? maskování a retuší. Mezi jednotlivými nát?ry se mi poda?ilo zkrátit dobu schnutí na minimum pomocí fénu, kdy jsem model zah?íval proudem horkého vzduchu. Takže jsem mohl natírat již zhruba po hodin?.
puklik33.jpg 
 puklik34.jpg
Na model jsem pomocí roztok? Agama naaplikoval obtisky a nechal den v klidu. Poté jsem sk?í? lehce omyl vodou a po zaschnutí provedl patinu patinátory Agama pomocí suchého nanášení št?tcem. Následovalo záv?re?né nast?íkání pololesklým syntetickým lakem ve spreji.
puklik27.jpg 
 puklik28.jpg
 puklik29.jpg
 puklik30.jpg
 puklik31.jpg
 puklik32.jpg
Další den jsem dosadil kovové štítky a zasklil okna budky fólií. Obojí jsem lepil gelovým vte?inovým lepidlem. A?koli mi na fólii vznikly z lepidla bílé fleky, nebyl to vážný problém. Dají se snadno zlikvidovat p?et?ením zasklívacím roztokem. Použil jsem opravný lak Agama, kterým jsem provedl i zasklení reflektor?. Opakovanou aplikací do reflektor? lze dosáhnout požadovaného tvaru sklen?né „?o?ky“. Tento lak jsem použil i pro p?elakování vnit?ních neošet?ených ploch v kapot?, aby mi holý kov p?ípadn? nep?sobil problémy se zkratem.
    
Do budoucna po?ítám ješt? s osazením funk?ního osv?tlení pomocí LED SMD a tlumivek k motoru. Ty by se (samoz?ejm? v miniaturním provedení) m?ly ješt? vejít pod st?echu kabiny spolu s odpory pro LED.
   
Jízdní vlastnosti modelu jsou vzhledem k jeho velikosti velice dobré, jezdí pom?rn? pomalu a klidn?. Jeho celková hmotnost je 63,65 gram?. Lokomotiva je schopna uvést bez problém? ?ty?dílnou patrovou jednotku a to i v oblouku o polom?ru 286 mm.
Vzhledem ke krátkému rozvoru je model pon?kud choulostiv?jší na nevodivá místa na výhybkách a na špinavé koleje a kola.
  
Náklady na zhotovení vlastního popsaného pojezdu odhaduji jako srovnatelné nebo mírn? vyšší než na po?ízení leptané stavenice lokomotivy T 211.
   
Za pomoc p?i korektu?e textu d?kuji koleg?m Michalovi Bedná?ovi a Danielovi Urbanovi.
 puklik35.jpg
 puklik36.jpg