P?i hledání nám?t? pro ztvárn?ní r?zných modelových náklad? se mimo skute?nosti samoz?ejm? nechávám inspirovat také fotografiemi náklad? vyrobených n?kým jiným. Ovšem v tom p?ípad? ob?as narážím na fakt, že n?které z t?chto náklad? jsou zhotoveny vysloven? nesmysln?. A objasn?ní t?chto nesmysl? bych cht?l v?novat tento ?lánek.
  
P?etížení vozidel 
   
Jako první bych cht?l zmínit nej?ast?jší chyby vycházející z naprosté ignorace základních fyzikálních princip?, tím jednoduše ?e?eno myslím p?ekro?ení ložné hmotnosti konkrétního vozidla.
 
Uhlí 
 
Vezmu-li v úvahu nap?íklad b?žné náklady uhlí, tak tam se zpravidla moc chyb z tohoto pohledu ud?lat nedá.
V?z ?ady Es lze naložit hn?dým uhlím o sypné hmotnosti ρsyp [pozn. 1] 0,64 - 0,8 t/m3 p?i plném využití jeho ložného objemu 36 m3 na hmotnost 23 – 28,8 t. Stejný v?z je také ale možné naložit ?erným uhlím ρsyp 0,67 – 1,02 t/m3 p?i stejných podmínkách na hmotnost 24,12 – 36,72 t. Maximální nosnost t?chto voz? je dle konkrétního provedení 26,5 – 29 t. [pozn. 2]
V?z ?ady Eas (Eas-u) lze naložit tímtéž hn?dým uhlím p?i plném využití jeho ložného objemu 72 m3 na hmotnost 46 – 57,6 t a stejným ?erným uhlím na hmotnost 48,2 – 73,44 t. U t?chto voz? je maximální nosnost dle konkrétního provedení 56,5 – 57 t. [pozn. 2]
Vezmeme-li v úvahu celkový rozptyl odchylek, pak by nem?l náklad z tohoto pohledu skute?nosti zásadn? odporovat.
Ovšem ješt? existuje druhý pohled, a to zp?sob uložení nákladu. Pro to, jak má být náklad na vozech uložen, existují konkrétní pravidla, která ?íkají, o kolik m?že násypný kužel p?esahovat horní hranu bo?nic vozu a o kolik musí být spodní ?ást kuželu u st?n níže než tato hrana. [pozn. 3] Takže je v každém p?ípad? nutné zapomenout na náklady uhlí p?esahující bo?nice vozu podobn? jako zmrzlina v kornoutu. Takto tedy rozhodn? ne!
01.jpg 02.jpg
  
D?ev?ná kulatina 
 
Podobn? m?žeme prov??it i náklad d?ev?né kulatiny. 
Vozy m?žeme naložit kulatinou o pr?m?rné hustot? vlhkého d?eva ρ 800 – 980 kg/m3 [pozn. 4], pro výpo?et ale využiji obdobu ρsyp, protože kulatina nezabírá plný ložný objem a budu uvažovat pouze 80% ρ, tedy 640 – 784 kg/m3.
P?i plném využití jeho ložného objemu 36 m3 vozu Es se dostaneme na hmotnost 23 – 35,3 t p?i max. nosnosti t?chto voz? 26,5 – 29 t. [pozn. 2] Vezmeme li op?t v úvahu rozptyl odchylek, pak by takovýto náklad z tohoto pohledu hmotnosti nemusel skute?nosti nijak zásadn? odporovat.
Vozy Eas (Eas-u) lze obdobn? naložit stejnou kulatinou p?i plném využití jeho ložného objemu 72 m3 na hmotnost 46,1 – 56,5 t, takže nep?ekro?íme jeho max. nosnost 56,5 – 57 t. [pozn. 2]
To je také d?vodem, pro? je možné ve skute?nosti vid?t vozy s kulatinou loženou p?es horní hrany bo?nic, eventueln? modifikace t?chto voz?, jako t?eba Ealos, se zvýšenými ?ely, p?ípadn? i bo?nicemi.  [pozn. 8]
Pro p?evoz d?ev?né kulatiny se nejen u nás používají vozy schopné pojmout v?tší objem nákladu jako nap?íklad Res, speciální vozy pro p?evoz d?ev?né kulatiny Roos ?i dvouvozové jednotky ?ad Laaps a Laaps-y. Každopádn? ale i v t?chto p?ípadech je nutné respektovat podmínky pro nakládání. [pozn. 3]
03.jpg 04.jpg
05.jpg 06.jpg
 
Uvedené p?ípady byly na první pohled pom?rn? jednoduché. Ovšem, pokud budeme chtít modelovat náklady jiných substrát?, najednou se m?že situace zásadn? zm?nit.
 
Písek 
  
Možná už jste vid?li nabídku nákladu písku p?esahujícího vrch bo?nic. To je ale holý nesmysl. Suchý písek má totiž ρ 1200 – 1700 kg/m3. [pozn. 5]
Pokud naložíme vozy z p?edchozích p?íklad?, v p?ípad? Es se p?i plném využití jeho ložného objemu 36 m3 dostaneme na hmotnost 43,2 – 61,2 t, a u Eas (Eas-u) se p?i plném využití jeho ložného objemu 72 m3 dostaneme na hmotnost 86,4 – 122,4 t. V obou p?ípadech jsme nosnost vozu p?ekro?ily skoro dvakrát a to i v tom nejoptimáln?jším p?ípad?.
Abychom se tedy vyhnuli p?eložení voz?, musíme postupovat obrácen?.
U voz? Es je ložná plocha 24 m2, nosnost budeme uvažovat 26,5 t, pak jednoduchým výpo?tem dojdeme k nosnosti 1100 kg/m2 a výšce nákladu 65 - 91 cm.
Podobn? u voz? Eas, kde je ložná plocha 36 m2, nosnost je 57 t, pak stejným postupem získáme nosnost 1580 kg/m2 a výšku nákladu 93 - 131 cm.
Takže pokud budeme nakládat písek do vozu Es, m?la by jeho pr?m?rná výška být 65 cm, a v p?ípad? Eas pak 93 cm. [pozn. 6]
  
Sklen?né st?epy
 
V dalším p?ípad?, kdy budeme modelovat náklad sklen?ných st?ep?, se dostaneme k zajímav?jším výsledk?m. Sklo má ρ 2400 – 2800 kg/m3. [pozn. 7]  
P?i použití stejných voz? se u Es p?i plném využití jeho ložného objemu 36 m3 dostaneme už na hmotnost 86,4 – 100,8 t a u Eas p?i plném využití jeho ložného objemu 72 m3 na hmotnost 172,8 – 201,6 t. Tím jsme op?t p?esáhli maximální nosnost uvažovaných voz?, tentokrát již zhruba ?ty?ikrát.
Obdobn? jako u písku m?žeme vypo?ítat maximální objem, nebo p?esn?ji pr?m?rnou výšku loženého substrátu.
U voz? Es je ložná plocha 24 m2, nosnost budeme uvažovat 26,5 t, pak se dopo?ítáme nosnosti 1100 kg/m2 a výšky nákladu pouhých 39 - 46 cm.
Podobn? u voz? Eas, kde je ložná plocha 36 m2, nosnost je 57 t, pak obdobn? získáme nosnost 1580 kg/m2 a výšku nákladu 56 - 65 cm.
Pokud budeme nakládat sklen?né st?epy do vozu Es, m?la by jeho pr?m?rná výška být pouze 39 cm, a v p?ípad? Eas 65 cm. [pozn. 6]
Ve skute?nosti se u nás sklen?né st?epy vozí i ve vozech ?ady Tams.
  
Železná ruda 
 
T?etí p?íklad, pro zm?nu budeme nakládat železnou rudu, která má ρ 4500 – 5200 kg/m3. [pozn. 7]
P?i použití identických voz? se u Es p?i plném využití jeho ložného objemu 36 m3 dostaneme už na hmotnost 162 – 187,2 t a u Eas p?i plném využití jeho ložného objemu 72 m3 na hmotnost 324 – 374,4 t. Znovu jsme p?ekro?ili maximální nosnost uvažovaných voz?, a to dokonce zhruba šestkrát.
A stejn? jako v p?edchozích dvou p?ípadech zjistíme maximální možnou výšku rudy.
U voz? Es p?i ložné ploše 24 m2, nosnost budeme uvažovat 26,5 t, se dopo?ítáme nosnosti 1100 kg/m2 a výšky nákladu pouhopouhých 21 - 24 cm.
A u voz? Eas, s plochou 36 m2 a nosností 57 t, dojdeme k nosnosti 1580 kg/m2 a výšce nákladu 30 - 35 cm.
Budeme-li tedy vozit železnou rudu v Es, pak by jeho pr?m?rná výška m?la být pouhých 21 cm, a v p?ípad? Eas 35 cm. [pozn. 6]
 
Na t?chto t?ech p?íkladech je z?ejmý následující fakt. Pokud budeme v uvažovaných vozech (Es a Eas) p?evážet písek, sklen?né st?epy, železnou rudu nebo jiný substrát s ρ nebo p?ípadn? ρsyp p?esahující hodnotu p?ibližn? 800 kg/m2, pak p?i b?žném pohledu pozorovatele stojícího v krajin? nebo na nástupišti p?es st?ny nikdy neuvidíme, že jsou loženy, a mohou se nám jevit jako prázdné. Náklad bude viditelný pouze p?i pohledu shora.
Protože v rámci provozu modelové železnice na modely v?tšinou bývá shora vid?t, pak je žádoucí, aby i tyto modelové náklady byly ztvárn?ny realisticky nejen vzhledem, ale i odpovídající výškou vrstvy loženého substrátu.
  
Kusový náklad 
 
Podobný problém s p?eložením vozu m?že samoz?ejm? nastat i u kusového nákladu, jako jsou t?eba nosníky ze železobetonu, který má ρ 2300 – 2500 kg/m3. Pro jednoduchost budu uvažovat, že má tvar hranolu a bude ložen na voze Res o nosnosti 56 t [pozn. 2] a ložné délce 18,5 m.
Bude-li mít nosník rozm?ry 1 x 2 x 15 m, pak jeho hmotnost bude odpovídat 69 – 75 t. P?estože se nám m?že zdát náklad na voze nep?íliš velký, je jasn? vid?t, že pro tento v?z má p?íliš velkou hmotnost.
Pokud délku tohoto nosníku snížíme až na 11 m, dostaneme se k hrani?ní hmotnosti 50,6 – 55 t, která už by byla akceptovatelná. A podobného výsledku dosáhneme, když profil nosníku zmenšíme na 1 x 1,5 m p?i zachování p?vodní délky 15 m, pak se dostaneme na hmotnost 51,8 – 56,3 t.
 
A ješt? si dovolím jeden p?íklad, tentokrát budeme nakládat ocelovou desku o rozm?rech 10 x 2 m a tlouš?ce 0,5 m na stejný v?z Res. Hustota uhlíkové oceli je 7850 kg/m3, výsledná hmotnost desky je 78,5 t. To je p?íliš, i když se tak velká nezdá. Pokud ale její tlouš?ku snížíme na 0,3 m, pak se dostaneme na pouhých 47,1 t, což už nám pln? vyhovuje.
 
Z výše uvedených p?íklad? je z?ejmé, že i p?i modelování kusových náklad? je pom?rn? snadné v?z p?eložit. Pro jejich realistické ztvárn?ní je op?t nutné zohlednit, jaký náklad vlastn? modelujeme a na jakém typu vagonu ho hodláme vozit.
 
Další opomíjená hlediska 
 
Druhou oblastí, kde se d?lají mnohé chyby, je zp?sob uložení nákladu na vozech. Tato problematika je ale sama o sob? pom?rn? široká a není v mých silách ji kompletn? zpracovat. Ostatn?, není to ani pot?eba, protože sta?í správn? použít materiály, které byly pro tento ú?el již vytvo?eny, doporu?uji prostudovat Pr?vodce nákladní p?epravou ?eských drah – 9. Uložení a zajišt?ní nákladu v železni?ních nákladních vozech (dále jen Pr?vodce 9).
Do této oblasti bych pak ješt? za?adil p?ípustnou hmotnost nákladu uprost?ed vozu pro rovnom?rn? rozložená b?emena po vyzna?ené úložné délce, kdy je, zjednodušen? ?e?eno, omezena hmotnost jednotlivých kus? nákladu. Podrobnosti naleznete v Pr?vodci 9 na str. 38 - 39.
Pevný náklad je p?i doprav? omezen také svými nejv?tšími rozm?ry, které je nutné respektovat, viz Pr?vodce 9 str. 40 – 42, podmínky pro sypané zboží ložené voln? a neuspo?ádan? jsou na str. 43 - 44.
07.jpg 08.jpg
 
Pak ješt? existuje další oblast, která se ovšem v modelové železnice v podstat? v?bec ne?eší. Jedná se o omezení p?ípustné hmotnosti nákladu podle tra?ové t?ídy, což je zjednodušen? p?ípustná hmotnost (sou?et hmotnosti prázdného vozu a nákladu) na nápravu vozidla a p?ípustná hmotnost vztažená k délce na b?žný metr délky vozu. Podrobnosti naleznete op?t v Pr?vodci 9 na str. 35 - 36. A podobn? je tomu i s nejvyšší p?ípustnou hmotností nákladu ve vztahu k rychlosti, kterou bude v?z p?epravován, viz Pr?vodce 9 str. 36.
Zde platí pravidlo, že vozy mohou být loženy jen do výše ložné hmotnosti trati s nejnižší hodnotou, po které bude p?eprava probíhat.
 
Jistou specialitou jsou mimo?ádné zásilky. To jsou takové zásilky, které pro svoje rozm?ry, hmotnost, polohu t?žišt? nebo povahu s p?ihlédnutím k železni?ním voz?m nebo za?ízení železnice vyžadují provedení zvláštních technických ?i provozních opat?ení. Ohledn? specifikace podmínek jejich p?epravy se lze dozv?d?t trochu více v Pr?vodci 9 na str. 51 – 52.
09.jpg 10.jpg
11.jpg 12.jpg
 
Je z?ejmé, že nakládání voz? není úpln? jednoduchou záležitostí. Údaje o konkrétních vozech lze získat v Katalogu železni?ních nákladních voz? ?D Cargo a.s. nebo t?eba v Katalogu nákladních voz? na Parostroji. Dále doporu?uji projít si jednotlivé Pr?vodce nákladní dopravou a stránky ?D Cargo.
Osobn? se domnívám, že je škoda, když jsou na kolejištích p?eváženy p?eložené nebo špatn? naložené vozy. Ztvárn?ní modelových náklad? by se ur?it? m?la v?novat alespo? taková pozornost jako vlastním vozidl?m. A obzvlášt? v tomto p?ípad? platí, že mén? je n?kdy více. Takže dejte pozor, abyste nep?eložili. Smile 
 

Poznámky:

1) jednotková hmotnost voln? sypaného paliva

2) pro zjednodušení uvažuji pouze maximální nosnost vozu a v?bec nezohled?uji její omezení z pohledu tra?ové t?ídy - únosnosti konkrétní trati

3) Pr?vodce nákladní p?epravou ?eských drah – 9. Uložení a zajišt?ní nákladu v železni?ních nákladních vozech, str. 43 - 44

4) ρ vlhkého smrkového d?eva je 800 kg/m3, borovicového 900 kg/m3 a bukového 980 kg/m3, u suchého smrkového d?eva je 330 - 460 kg/m3, borovicového 500 - 600 kg/m3 a bukového 720 kg/m3, tyto hodnoty jsou pouze p?ibližné a pro jiné d?eviny budou p?irozen? rozdílné, ?ímž mohou být i získané výsledky pom?rn? hodn? odlišné   

5) u písku v podstat? hustota ρ odpovídá sypné hmotnosti ρsyp

6) pro zjednodušení volím nižší hodnotu, jedná se o hodnotu ve skute?nosti, pro model je nutné ji pat?i?n? zmenšit

7) vzhledem k vyšší hustot? již nemá asi velký význam n?jak zohled?ovat skute?nost, že substrát nezabírá celý objem

8) ?D Cargo ale vozy Ealos v?bec nevlastní, ty jsou doménou p?edevším DB, náklad do vozu Ealos jsem ?ešil v tomto ?lánku