P?i stavb? nového pojezdu pro lokomotivu ?ady 772 ŽSR z komponent? Tillig jsem narazil na problém upevn?ní nových sp?áhel na tento model.
   
Vzhledem k nedostatku místa v modelu nep?icházelo využití kinematik v úvahu. Nebylo možné ani využití oto?ných šachet Peho, protože by bránily snadnému vyjímání podvozku p?i jeho demontáži a navíc jsem nebyl ochoten ?ezat do již hotových pluh? lokomotivy.
Ideální by bylo použití originálního sp?áhla Tillig do oto?ných podvozk? lokomotiv (nap?. Nohab), ale jeho problém byl v tom, že je napevno. Jak jsem již uvád?l v ?lánku Sp?áhla TT, toto pevné sp?áhlo do podvozku lokomotiv p?i jízd? lokomotivy s delšími dvouosými vozy na kolejivu o polom?ru 286 mm zp?sobuje vykolejení t?chto voz?. Pot?eboval jsem, aby se natá?elo a sou?asn? bylo i pružn? vyst?ed?né.
Mohlo by se zdát, že moje požadavky spl?uje sp?áhlo na Sergeje, které je již z výroby centrované. Ovšem jeho zásadním problémem je (mimo jiné) i velikost upev?ovací ?ásti, která se mezi podvozky a pluhy této lokomotivy prost? nevejde.
   
S tímto problémem jsem si dlouho nev?d?l rady. M?l jsem sice n?kolik r?zných myšlenek, ale ?ešení, které nabízely, se mi zdálo bu? pon?kud neohrabané, nebo p?íliš složité na vlastní realizaci.
 
P?i ov??ování jízdních vlastností voz? RoLa pro p?evoz kamion? se mi necht?n? poda?ilo ulomit pružný segment, který pružn? zajiš?oval šachtu sp?áhla ve st?ední poloze.
Proto jsem p?emýšlel, jak to opravit. Ocelová struna (ani ta nejslabší, kterou jsem doma m?l) nevyhovovala, protože byla pom?rn? tuhá. Napadlo m?, že by se možná dal využít kousek silonového vlasce. Ukázalo se, že vlasec dokáže pom?rn? dob?e udržovat sp?áhlo ve st?ední poloze a sou?asn? nebrání jeho natá?ení p?i pr?jezdu soupravy obloukem.
7.jpg
 
Pak už nebylo daleko k myšlence, že by tato metoda dala velice dob?e využít práv? i u lokomotivy „z Marsu“.
 
Použil jsem originální sp?áhlo Tillig pro lokomotivy. Protože bylo krátké, prodloužil jsem jej. Od?ízl jsem paci?ky, kterými by normáln? drželo v podvozku, a místo nich nalepil od?íznutý zhruba 2 mm dlouhý kus držáku s paci?kami z dalších sp?áhel. Aby díly dob?e držely, protože jsou s pružného plastu, který se špatn? lepí, vlepil jsem do drážky na horní stran? držáku pásek mosazného plíšku a celek zespodu p?elepil kancelá?ským papírem. Vše jsem lepil vte?inovým lepidlem.
Hrany držáku u paci?ek jsem opatrn? od?ezal, kulatou díru mezi paci?kami lehce protáhl pilníkem a paci?ky v ploše mírn? p?ebrousil tak, aby se sp?áhlo v originálním upevn?ní podvozku lehce natá?elo.
 
Pak už zbývalo dod?lat pouze upevn?ní silonového vlákna (vlasce), který bude sp?áhlo udržovat v základní poloze. Na spodní ?ást držáku sp?áhla jsem nalepil kousek bužírky ze zvonkového drátu a do ní pak zalepil vlasec (pr?m?ru 0,3 mm), aby sm?rem k podvozku p?esahoval. Na druhé stran? jsem bužírku šikmo za?ízl, aby její hranou lokomotiva nezachytávala za p?edm?ty v kolejích. Na podvozek jsem také p?ilepil kousek bužírky.
Vlasec jsem provlékl bužírkou na podvozku a pak sp?áhlo zacvakl do podvozku. Délku vlasce jsem ješt? upravil tak, aby moc nep?esahoval, ale sou?asn? aby se dal snadno navléknout do bužírky.
Sp?áhlo se dle požadavku voln? natá?elo do stran a sou?asn? bylo vlascem vraceno do základní st?edové polohy. Z tohoto pohledu fungovalo správn?. Problémy mi ale trochu p?sobily bužírky p?ilepené naspodu sp?áhel a podvozk? p?edevším p?i p?ejezdu výhybek a také cedulek s ?ísly kolejí ve skrytém nádraží, kdy se zasekávaly a model zastavovaly.
1.jpg 2.jpg
   
Proto jsem p?emýšlel, jak by se dalo upevn?ní vy?ešit lépe. Bužírky jsem od?ezal a do držák? sp?áhel od paci?ek navrtal vrtá?kem (o pr?m?ru 0,5 mm) podélný otvor, do kterého jsem pak zalepil nový vlasec. Aby se s ním dalo sp?áhlo nacvaknout do podvozku, musel jsem hranu na podvozku, kde je sp?áhlo drženo, sbrousit a zaoblit tak, aby se vlasec i sp?áhlo mohlo op?t voln? natá?et do stran. Bužírku jsem tentokrát nalepil do prohlubn? zespodu podvozku mezi 1. a 2. dvojkolím. Pak už sta?ilo vlasec zkrátit na správnou délku a sp?áhlo p?ipevnit na model. Tentokrát už p?i provozu na kolejišti k žádnému zadrhávání lokomotivy nedochází a sp?áhla fungují bez problém?.
3.jpg 4.jpg
5.jpg 6.jpg
   
?ešení popsané na konkrétním modelu ukazuje na možnost uvoln?ní pevných sp?áhel upevn?ných v podvozku n?kterých lokomotiv v?etn? jejich pružného vracení do st?ední polohy pomocí jednoduché úpravy. Samoz?ejm? se nabízí i mnohem širší využití tohoto principu pružného st?ed?ní sp?áhel.   
Pominu-li ?as, který jsem strávil experimentováním, pak vlastní realizace byla otázkou pouze n?kolika málo minut. Wink