V pr?b?hu kv?tna 2012 mi kone?n? p?išly modely Brejlovc? od firmy Kuehn. Byl jsem nedo?kavý a cht?l jsem si je okouknout na vlastní o?i a prov??it jejich vlastnosti.
Díky sledování diskusního fóra modelové železnice jsem ale již p?edem tušil, že ne vše bude ideální.
    
Co se tý?e jízdních vlastností modelu, mohu pouze konstatovat, že každý z mých t?í model? jezdil trochu jinak. Ale to nakonec vy?ešila vým?na kompletních podvozk?. A protože u jednoho limitovaného modelu byly i n?které vážné vzhledové vady (poškozený lak na st?eše a dodate?n? dolepované uražené stupa?ky – už z výroby), byl tento model po dohod? s Davidem Struppem vym?n?n kompletn?.
Samoz?ejm? mi to nedalo a tak jsem ze zv?davosti provedl první p?edb?žné testování modelu na kolejišti, tedy ješt? s p?vodními podvozky. Narazil jsem na problém s tím, že se n?které vozy za Brejlovcem v obloucích zachytávaly nárazníky za nárazníky a docházelo k jejich následnému vykolejení. Konkrétn? jsem tyto komplikace zjistil u ?ty?osé cisterny Tillig. Pro úplnost p?ipomínám, že na kolejišti používám plechové kolejivo o polom?ru 286 mm. Tento polom?r oblouku výrobce garantuje pro model jako minimální. Zachytil jsem v diskuzích n?jaké drobné zmínky týkající se tohoto jevu, ale jeho ?ešení jsem odložil s ohledem na své ?asové zaneprázdn?ní. A taky jsem trochu tajn? doufal, že to n?kdo ud?lá a já si ušet?ím vymýšlení.
Poté, co jsem si p?ivezl a namontoval nové podvozky, jsem za?al p?emýšlet, jak by se problém dal jednoduše vy?ešit. Po d?kladném pro?tení fóra jsem rozebral Brejlovce a Bastarda a provedl porovnání jejich kinematik. Dosp?l jsem k tomu, že jsou v podstat? identické, jediný rozdíl byl pouze v délce držáku šachty, která byla u Bastarda cca o 1 mm delší. U Brejlovce je kratší proto, aby se dala šachta schovat za plné pluhy, které jsou k modelu dodávány. Jinak by na model nešly nasadit. P?i testování Bastarda jsem však žádné problémy s žádnými vozy nezaznamenal. Proto m? napadlo, že by sta?ilo n?jak sp?áhlo v??i modelu o 1 mm vysunout. Zhruba jsem m?l i p?edstavu, jak to vy?ešit co nejjednodušeji.  
Následn? jsem oslovil Davida Struppa, zda o problému se vzájemným zachytáváním voz? za nárazníky ví. V odpov?di bylo (cituji): „Kinematika na Brejlovci je p?esn? podle normy a to je kámen úrazu. V krátkých anebo ješt? h?? v protism?rných obloucích bez p?echodového úseku to v kombinaci s dlouhými dvouosými vozy d?lá problém. Rada – vlož mezi loko a takový v?z krátký dvounápravový anebo jakýkoliv ?ty?nápravový v?z.
Z naší další korespondence vyplynulo, že by problém se ?ty?osou cisternou mohla p?sobit ?erná páska p?ilepená mezi rámem lokomotivy a kinematikou. Po jejím odstran?ní problém s tímto ?ty?osým vagónem zmizel, ale u dlouhých dvouosých voz? p?etrvával i nadále.
P?iznám se, že pro m? bylo nemožné akceptovat, abych za Brejlovce mohl zap?ahovat pouze n?které vozy a jiné ne. Podobn? jsem nebyl ochoten zkracovat na modelu nárazníky, jak mi také bylo porazeno, protože bych to jednozna?n? považoval znehodnocení modelu.
1.jpg 2.jpg
3.jpg 4.jpg
    
Na diskusním fóru jsem vid?l i popis jakési úpravy spo?ívající v o?ezání hran na pohyblivé ?ásti kinematiky. P?iznám se, že k tomuto ?ešení jsem byl osobn? skeptický a znamenalo také nevratný zásah do funk?ní ?ásti modelu. A navíc jsem nenašel údaj o minimálním polom?ru oblouku, pro který by to m?lo problémy odstranit. Domnívám se, že toto o?ezání hrany na pohyblivé ?ásti spíše spíše pouze eliminovalo již d?íve zmín?mý problém p?ekážející lepicí pásky, než problém vlastní kinematiky modelu.
Lepicí páska má za úkol bránit prosvítání sv?tla spodkem modelu na koleje. Myslím, že by ale m?la být nalepena pouze v prohloubeném míst? rámu a ne i vn?, jak je na modelech dodávána z výroby, pak by nemusela kinematice vadit a p?itom by plnila svoji funkci.
   
P?estože je v citované odpov?di Davida Struppa uvád?no, že kinematika u modelu Brejlovce je p?esn? podle normy, jsem nucen konstatovat, že skute?nost je zcela odlišná. Kinematika u Brejlovce Kuehn neodpovídá norm? NEM 352, kdy konkrétn? není dodržena podmínka, že vzdálenost mezi ob?ma oto?nými st?edy pohyblivé ?ásti kinematiky musí být v?tší nebo rovna vzdálenosti mezi vn?jšími hranami nárazník? (u Brejlovce s obdélníkovými nárazníky je vzdálenost mezi ob?ma oto?nými st?edy je pouhých 11,8 mm a vzdálenosti mezi vn?jšími hranami nárazník? 20 mm - u ostatních je to o n?co mén?, ale ani tak není tato podmínka dodržena). Proto dochází k tomu, že se sp?áhlo nevysunuje p?i pohybu kinematiky rovnom?rn? p?ed nárazníky ve tvaru širokého V, ale v ur?itém bod? se naopak p?i v?tším vychýlení paradoxn? najednou za?ne zasunovat zpátky pod vozidlo, takže jeho dráha spíše odpovídá obrácenému znaku W.
Situace u Bastarda je naprosto stejná, ovšem díky delšímu držáku sp?áhla o 1 mm se jev ješt? dostate?n? kompenzuje a tím se nijak zásadn? neprojevuje.
Mimochodem jsem si všiml, že podobn? (možná dokonce až p?íliš podobn?) je ?ešená i kinematika u lokomotiv V 100.
            
Vlastní úprava sp?áhla Kuehn spo?ívá v posunutí dvou ?ep?, které sp?áhlo drží v šacht? zhruba o 1 mm sm?rem od hlavy sp?áhla. P?esn?ji jde o vytvo?ení dvou nových ?ep?, p?vodní dva je t?eba zachovat. Jako ideální se ukázalo provrtat d?ík sp?áhla vrtá?kem o pr?m?ru 0,5 mm, provléknout kousek zvonkového drátu a navléknout na n?j pak bužírku. Obojí samoz?ejm? p?ilepíme vte?inovým lepidlem. (Vzhledem k typu plastu, ze kterého je sp?áhlo vylisováno, není možné nové ?epy pouze p?ilepit. Vrtaný otvor nem?že být v?tší, protože by se d?ík sp?áhla odd?lil a nebylo by možné jej dále pro náš zám?r využít.) Je nutné ov??it polohu sp?áhla v šacht?, zda není vychýleno dol? nebo nahoru. Pokud je vodorovn?, je vše v po?ádku. Pokud je ale vychýleno, je nutné mírným spilováním konce d?íku za nov? vytvo?enými ?epy shora (pokud je sp?áhlo vychýleno dol?) nebo zdola (pokud je vychýleno nahoru) docílit jeho vodorovné polohy. P?ípadn? lze na opa?né stran? nalepit proužek slabého papíru (nap?. z novin nebo kancelá?ského). Vodorovná poloha je bezpodmíne?n? nutná pro spolehlivou funkci sp?áhla.
Aby nevypadával kovový t?mínek sp?áhla, který p?vodn? držela šachta, ale vysunutím se dostal mimo její p?sobnost, je t?eba jej n?jakým zp?sobem zajistit. K tomu poslouží kousek m?d?ného drátu ohnutého do tvaru U tak, aby zespodu objímal d?ík sp?áhla. T?men navlékneme do sp?áhla a drát navlékneme odspodu na d?ík mezi sp?áhlo a p?vodní upev?ovací ?epy. Po stranách opatrn?, abychom nezalepily t?men, zakápneme vte?inovým lepidlem a necháme zatvrdnout.
5.jpg 6.jpg 7.jpg
8.jpg 9.jpg
10.jpg 11.jpg
               
Takto upravená sp?áhla na Brejlovci Kuehn umož?ují jeho provozování na kolejivu o polom?ru 286 mm s b?žnými vozidly, tedy i s dlouhými dvouosými vozy a to i v protism?rných obloucích. Ur?itou daní za to je prodloužení vzdálenosti mezi nárazníky o 1 mm, což ale osobn? v porovnání se získaným komfortem možnosti zapojení jakéhokoli vozidla považuji za zanedbatelné.
Upravená sp?áhla lze samoz?ejm? využít i u dalších vozidel v podobných p?ípadech. Smile
    
Poznámka: další vylepšení úpravy sp?áhla v?etn? jejich nabídky zde.